Celkový počet přihlášek naleznete na záhlaví stránce v pravé části v zeleném proužku.

  V kategorii racer buggy dorazilo na místo pro tuto třídu nebývalé množství pilotů a pilotek, kteří byli rozděleni podle objemu motoru do rozjížděk 125 a 160. Ve 160 po tréninku odstoupil po havárii Jirka Matějka junior a do finále přijelo pět malých účastníků.  Celé finále spolu o metu nejvyšší zuřivě bojovali Vašek Kindl a Daniel Pytloun, který byl nakonec tím úspěšnějším. Třetí dojel Dominik Starosta a kousíček za ním Marek Čáslavský, s odstupem si pro páté místo bezpečně dokroužil Tadeáš Urban. Větší 125 nabídly neméně zajímavou podívanou díky bitvě Pepy Švorce a již ostříleného závodníka Kosice cupu, Petra Küffella. Buginka z dílny Romana Kalvody jela jak z praku a Pepík ve finále dokázal, že není žádné ořezávátko a po zásluze vybojoval první místo před Petrem. Pro bronz si dojel Samuel Peták, brambory domů vezl Dan Peták a páté místo s protestující buginkou brala Klára Čáslavská.

Bugin divize buggy 4×2 se sjelo k prvnímu závodu šest a do skupiny se k nim přiřadil i jeden kart. V něm seděl mladý pilot Dan Tomin a myslím si, že díky velké zkušenosti ostatních kluků dvoukolkářů, kteří na něho dávali při předjíždění velký pozor, si závody i užil. V první rundě na trati s velmi obtížným terénem dostal dvě kola, ale jakmile trať oschla, dokončil rozjížďku bez ztráty kola. O čelo se tradičně tahali Vaškové Havíř a Smutný a zdatně jim sekundoval David Buda. Bohužel při poslední rozjížďce ukroutil poloosu a bylo po soupeření.  V rozjížďkách také pro technické problémy skončil obhájce celkového prvenství Pavel Kuželka. Ve velmi napínavém finále se nakonec nejvíc smál Havíř před Smutným, třetí dojel Standa Vavřinec a čtvrtý Tonda Matějčík.    

Ve třídě buggy 4×4 se objevilo šest jezdců. Na autokrosových tratích se po mnoha letech objevila jedna z nejexkluzivnějších značek autokrosového všehomíra – JAPO domark. Buginu na závody přivezl z Kladna jmenovec slavného Jaroslava Povondry, a ačkoliv má jeho vůz rodný list v Blešně v dílně Patrika Janka, při pohledu na oranžový stroj se zmíněným nápisem to hřálo pravověrné autokrosaře u srdce. Na trati si nevedl vůbec špatně, ale po kolizi ve třetí rozjížďce předvedl kolostřešní kombinaci a do finále již pochroumaný stroj nepostavil. Dalším, kdo se finále nepodíval, byl Václav Tříska, který na trati nechal kolo i s nábojem.  Celý den měl jak na houpačce Honza Pavlíček, první rozjezd kolize a konec, druhý rozjezd vítězství, třetí zaseknuté lanko plynu – konec a ve finále to vyšlo zase skvěle a byla z toho bedna, jak jinak než stupínek nejvyšší. Druhý dojel Robert Drábek, třetí Ivana Kuželová a čtvrtý Lukáš Rybín.

Třída seriových vozů N1400 měla pole čítající osm účastníků. Výborné výkony podával zejména Martin Pinc, kousek za ním pak byli Vláďa Materna, Jarda Berný, kteří k rychlosti ještě přidávali nějaké to otloukání a po zásluze fasovali od hlavního sportovního komisaře Ládi Levého napomenutí a černé vlajky. Pro diváky jezdil hlavně Matej Kebort, který s oblibou házel auto na střechu. Ve finále se pak rozhodl pro jinou variantou a po cílové rovince poslal svého peugeota na bok. Zbytek kluků si to rozdával klasicky většinou všemi čtyřmi koly na zemi. Nejrychlejší byl Pinc, těsně za ním Materna – oba dostali po finále napomenutí od ředitele závodu za příliš rychlé průjezdy úsekem se žlutou vlajkou. Třetí si nenápadnou, ale efektivní jízdou vybojoval Honza Erlebach, čtvrtý s notně pošramoceným předkem dojel Berný, pátý Vojta Brandejs, šestý Martin Pinkas, sedmý skončil po nárazu do bariery Petr Sus a osmý Matěj Kebort.

Divize 1400 doznala pro letošní rok nejvíce změn v technických předpisech, stroje nově mohou mít libovolné sání a svody a výkon se posunuje u těch lepších za 100 koní. Dále nutno říci, že i jezdecké složení se oproti předchozím letům dost změnilo, ve startovní listině nefigurovala jména jako Hoffmann, Novák, Kubizňák či Svoboda.  K závodu se dostavilo deset aut. Do finále se díky technickým problémům nedostavili Michal Karásek, Patrik Vlášek a Martin Faltýn. Čelo finále po celou dobu ovládal Jarda Šimek, pár metrů za ním jezdil a dojel Filip Kašpírek, loni se účastnící v 1600. S již větším odstupem se svou 130 prosmýkal jízdou Miloš Havlas, čtvrté místo padlo na Radka Slepičku, na kterého byl v cíli nalepený Vojta Novotný. Šestý dojel Luboš Koutek a sedmé místo čekalo na odstoupivšího Lukáše Havlase, jenž se svým citroenem loni brázdil vody v N1400 .

Obdobný počet vozů jako v předchozí divizi se představil i v šestnáctistovkách. Naprosto plně využil předpisů Pavel Svárovský, jehož Škoda 100 skrývala koncernový blok, ale s původním motorem již toho mnoho společného neměl. Do finále až na jeho nemocné vozidlo nastoupili všichni a po startu už by si málokdo tipnul, že to Petr Březina nedotáhne do vítězného konce. Ovšem Petrova levá přední guma byla proti a při projíždění zatáčky po cílové rovině opustila ve třetím kole ráfek. Z vítězství se tak mohl radovat Michal Slezák se svým zeleným favoritem, druhé dojelo vozidlo téže značky, ale červené barvy s Jirkou Janouškem za volantem a třetí flek po urputném souboji vybojoval s napomenutím Richard Baloun. Čtvrté místo po stále se lepšících výkonech nakonec získal Ronald Hoffmann se Swiftem, pátý s novou barevnou kombinací na Felicii dojel Vilda Vlček a na jeho kufru cíl proťal Honza Tomeš. Na mezi dokončil v roli diváka závod ostřílený matador Milan Vlasák a po technickém problému již v prvním kole skončil Aleš Teplý. 

Nejpočetnější pole, ale také největší úmrtnost vozidel nabídla třída nad 1600. K prvním rozjížďkám nastoupilo 14 jezdců, ale po poruchách nebylo nutno jet ani „B“ finále. Na štítě tak ze závodu odjeli Ondra Donát, Petr Ježek, Lukáš Suchánek a Pavel Doležal. Na loňského šampiona Jirku Matějku se začala smůla lepit už v tréninku. Po projetí cíle se zakouřilo zpod kapoty a do depa dojel za traktorem. Rozjížďky potom zvládl úspěšně a kvalifikoval se do první řady, ale zvuk motoru dával tušit cosi zlého. Další běžně nevídanou věcí bylo dvojí opakování druhé rozjížďky, kdy to na boudu poslal nejdřív Radek Pinc a poté při prvním opakování na tom samém místě Petr Miklušák. Druhá skupina nad 1600 se málem dostala do podobného problému, ale Pavel Doležal bravurně ovládá jízdu po dvou kolech a hlavně návrat na všechny čtyři. Ve finále předvedl raketový start Petr Březina a opět se usadil na čele, guma tentokráte nebyla proti a bral zlato. Na druhém místě jezdil dlouho Matějka, ale motor nevydržel a skončil devátý. Na druhém místě ho nahradil Radek Pinc, třetí dojel Franta Hrdina a čtvrtý Michal Mrštík, všichni ve slušném kalupu za sebou. Po jisté době cíl proťal Petr Miklušák, kterého ale černá vlajka poslal na místo poslední a pátý tím pádem byl Karel Večeř. Šestý dojel Petr Vlček, na dalších dvou místech byli kluci s dvojkovými golfy sedmý Zdeněk Vodvárka a osmý Jakub Truneček. 

Speciálů dorazilo do Kosic šest, již po tréninku naložil svou variaci na téma Peugeot na vlek Zdeněk Hnátnický a v rozjížďkách skončil i Hyundai Zdeňka Donáta. Čtyřčlenné finále však díky souboji Vojty Plecháče a Rosti Hilseho nepozbylo na zajímavosti a skončilo dost spektakulárně v poslední zatáčce dvojitým synchronizovaným Toulupem s doskokem na střechu, prostě ideální párový skok, až na to že v autokrosu za něj člověk moc bodů nepobere. O fous dřív se od země odlepil a také dopadl Plecháč, a proto byl klasifikován na posledním místě. Vyhrál díky pořadí z předchozího kola Hilse, ale nevím, jestli mu to dělalo velkou radost. Stříbrný dojel Radek Pinc, který měl ten den tento stupínek snad předplacený a bronz bral Martin Koutek.

Trabantů se k prvnímu závodu sjelo osm. Jasnými favority byli Pavel Vopěnka a Milan Hajný a do rychlé trojky se k nim přidal sem tam i Tomáš Buda. Ukrutně rychlé nájezdy do zatáček předváděla Denisa Papová, bohužel nedokonalé pérování a tlumení jejího trabantu bylo proti zachování standardní trajektorie a tak ji dvakrát odvezl od převráceného auta Jeep rychlé záchranné služby. Ve finále byl nejrychlejší Vopěnka, o tři trabantí délky za ním dojel Hajný a o další čtyři Buda. Čtvrtý byl Honza Šotola, pro variantu bez boudy se ve finále rozhodla Papová a dojela pátá, šestý první odstoupivší byl Karel Trnka, sedmý Pavel Harvánek a osmý Petr Harvánek.

Závěrem je nutno poděkovat za pomoc traťovým komisářům z AK Nová Paka. Těšíme se všemi na shledání ve Štikovské rokli u Nové Paky 19.května.

KOSICE – O uplynulém víkendu se v Kosicích na závodní trati konal první autokrosový závod letošní sezóny. Na startovním roštu se kromě bugin, klasických aut a racerů objevilo i několik trabantů.

Nekorunovanou MISS RTP se stala nádherná zelená bugina z dílny rodiny Smutných, uvidíme, jestli bude jezdit stejně tak dobře jako vypadá.

Na RTP byl jezdcům ukázán vzor technického průkazu sportovního automobilu, který jezdci, kteří absolvují RTP před prvními závody, obdrží v sobotu ráno na prvních závodech při registraci. 

Zůčastnivší se jezdci si mohli prohlednout trať, prakticky připravenou na první kolo Kosice cupu, které se uskuteční 21.4.2012 a na které jste všichni srdečně zváni.

Pořadatelé Kosice cupu

blíží se závody a Vaši oceloví oři budou nuceni podstoupit prohlídky pro účast v nadcházejícím ročníku Kosice cupu . Ty se budou konat na těchto místech, v těchto časech:

závodiště KOSICE         31.3.2012         9:00 – 15:00

závodiště ŽAMBERK     7.4.2012          9:00 – 13:00

Rožmitál pod Třemšínem (areál firmy Jiří Matějka)   14.4.2012    9:00 – 13:00

Tyto RTP jsou zadarmo a jsou určeny pro jezdce, kteří se chtějí účastnit a bodovat v Kosice cupu a seriálu závodů pořádanými pořadateli ze Žamberka.

Mimo tyto termíny lze RTP absolvovat každý pátek ( 16:00 -18:00) před závodem za poplatek 500 Kč a v den závodu (do 8:30) za 1000 Kč. Závodník již musí mít zaregistrované číslo a požádat o tuto mimořádnou RTP týden před závody.

Na závodišti v Kosicích na Vás čeká občerstvení.

Na shledání se těší

Pořadatelé Kosice Cupu

další sezóna Kosice cupu se blíží mílovými kroky a proto jsme tu s dalšími novinkami. Během zimní pauzy jistě nejeden z Vás strávil mnoho hodin v garáži přípravou svého speciálu. Tak jako vy, se činili i pořadatelé a to při úpravě trati. Na kosický okruh bylo dovezeno více než čtyřicet tater zeminy, která byla rozvrstvena do rozbitých míst na trati. K těmto úkonům se váže první novinka letošní sezóny. Po každé rozjížďce bude při odjezdu z trati vyhrazené místo, kde jezdec spolu s mechaniky očistí svůj stroj od hlíny , tak abychom jí nemuseli neustále dovážet  ze vzdálených končin.

To bylo bylo trochu odlehčení pro začátek a teď opravdové novinky sezóny 2012.

RTP se budou konat na závodišti v Kosicích dne 31.3., vzhledem ke spolupráci pořadatelů se další RTP uskuteční 7.4. v Žamberku. Ovšem né všichni účastníci Kosice cupu jsou z Východních Čech a proto byl ještě domluven termín  14.4. a to v Rožmitále pod Třemšínem u Jirky Matějky.

Chápeme, že ne všichni to mají nejblíže a nemusí jim vyhovovat datum. Proto padlo rozhodnutí, že pokud se najde více než deset jezdců, co budou chtít RTP, mají se ozvat hlavnímu technickému komisaři Kosice cupu p. Novákovi a on se jim bude snažit vyjít vstříc alternativním termínem a místem RTP.

V brzké době budeme publikovat soutěžní předpisy nadcházejícího ročníku.

Pořadatelé Kosice cupu.

Dalším osloveným závodníkem je též úspěšný jezdec divize buggy 4×2 Václav Havíř ml.

Jaká pro tebe byla loňská sezóna?

Na loňskou sezónu jsme se snažili připravit lepší auto s novým motorem a úpravou podvozku. Po prvních dvou závodech jsme byli spokojeni. Jezdec i auto fungovalo, ale pak přišel třetí závod a my zjistili, že v Kosicích jsou sakra tvrdé betonové sloupky. Do Humpolce jsme auto dali znova dohromady. Znovu celý podvozek, motor se zdál být v pohodě. Ovšem jenom zdál. Humpolec byl pro nás prostě zakletý, takže jsme neodstartovali ani jednu jízdu. Auto se nám podařilo dát znovu dohromady až na poslední dva závody sezóny, které jsme pojali jako testovací. Spokojený byl jezdec i mechanici. Celkově loňská sezóna supr, zábava, skvělá banda a trochu jsme si i zajezdili.

 Která trať je pro tebe nejoblíbenější, kterou naopak moc nemusíš?

To je těžké odpovědět, každá trať má něco do sebe, ale určitě mezi mé nej patří Přerov, protože je to trať dost rychlá a je hodně na srdíčko. Dále pak určitě Kosice, tam jsem vlastně  začínal  a je to trať od které vím, co můžu čekat a je technická. Dále Nová Paka, to je už taková česká klasika, i když je v poslední době bohužel hodně rozbitá. A po letošní sezóně mě osobně hodně oslovili Sedlčany.

 Jezdíš závody už docela dlouho, mohl by jsi popsat svoji cestu autokrosem?

Můj autokrosový sen začal ve čtyřech letech, kdy mi táta s dědou postavili moji první buginu s agregátem Still, poté mi táta koupil další malou buginku z motorem Simson, a to jsem se poprvé svezl na opravdové trati v Úmyslovicích, i když jenom o pauze, ale určitě je to zážitek na celý život. K mým 8. narozeninám jsem dostal havlovku s motorem Cagiva 200 s níž jsem v roce 2004 jel svůj první závod Kosice Cup a jezdil s ní až do roku 2006. V tomto roce můj táta rozbil svého Waránka a rozhodl se, že koupíme  juniorku s motorem Honda 600 CBR, kterou jsme přestavěli na buggy 4×2 a bude mě zaučovat, jak se jezdí velký autokros. Od té doby jezdím ve třídě 4×2 a na letošní sezónu jsme naši Máňu osadili motorem Suzuki 750 GSX-R.

 Je lepší bugina 4×4 nebo dvoukolka?

Tak to já nemohu posoudit, jelikož a protože jsem čtyřkolku nikdy neřídil, ale určitě bych si to chtěl někdy zkusit. Můj táta to už zkoušel a podle jeho slov je dvoukola mnohem jezdecky náročnější a neodpustí žádnou chybu.

 Kdo je pro tebe největší soupeř ve startovním poli?

 Další těžká otázka. Každý komu to zrovna jede. Nejde přímo jmenovat to bych musel vyjmenovat skoro celé startovní pole vč.mechaniků i ti jsou vlastně soupeři. Jinak ale celá třída dvoukolářů jsou hlavně supr parta a až poté dost těžcí soupeři.

 A něco na závěr?

Musím poděkovat celému realizačnímu teamu KPM, že nám bláznům co mají rádi vůni benzínu umožní se vyřádit. Také našemu teamu, že mají se mnou trpělivost a v neposlední řadě také celé naší bandě, bez kterých by to nebylo ono.

PS: Pánové nebojte výjezdní zasedání dvoukolářů se již plánuje!

 Za AMScz team Václav Havíř ml.

Jak jsi vlastně začal s autokrosem a v kolika autech už ses svezl?

 S autokrosem jsem začal už někdy v roce 1981 a začínal jsem s buginou s motorem T 603. Asi po třech letech jsem přešel na bugi s motorem Lada 1600, protože se v té době začal jezdit federál a mezinárodní závody do 1600, a já jsem se tím pádem dostal mezi takové legendy jako byl Jarda Hošek, Standa Landa, Jiří Kotek, Vašek Uher, Vašek Fejfar a další v té době špičkové jezdce. To vydrželo do roku 1990 a poté došli finance a bylo po srandě. A že jsem se po 19 letech k autokrosu vrátil, má na svědomí můj vnuk, kterému jsem chtěl postavit malou buginku, ale nějak se to zvrtlo a najednou místo malé bugi, stála velká s motorem Favorit a mě nenapadlo nic lepšího než to jet zkusit do Bousova, kde se zrovna jel Kosice Cup. Nebyla to žádná sláva, ale opět mě to chytilo, tak jsem bugu na podzim prodal a půjčil jsem si od V. Fejfara odložený rám. Podle něho jsem přes zimu postavil novou bugu s motorem Fábia RS TDI, ale jak jsem během sezony zjistil nebylo to to pravé, tak jsem motor v zimě prodal a koupil jsem motorku Hondu Black Bird 1150 a s tou jezdím teď.

Jak jsi byl loni spokojen se sezónou?
Ze začátku po dvou závodech v Kosicích a Nové Pace jsem to viděl docela černě, ale pak se to zlepšilo a za celkové třetí místo jsem hodně rád.

Můžeš blíže popsat svoji současnou buginu?

No, bugu jsem už trochu popsal v prvním odstavci, tady mohu přidat snad jen to, že bugina nemá diferenciál a pohon zajišťuje řetěz.

 Bylo hodně složité přejít z automobilového na motocyklový motor?

Já bych řekl, že ani ne, protože Honda má docela velikej kroutící moment, takže to nebylo tak strašný. Akorát byl trochu problém si zvyknout na pohon bez diferenciálu, a s tím se peru ještě teď. Přece jen v mém věku už to tak nejde jako ve dvaceti.

Plánuješ na příští sezónu nějakou novinku?

Příští sezonu pokud budou peníze tak pojedem s tím co je, akorát bych chtěl sehnat lepší tlumiče, ale to je ve hvězdách.

Jaký byl nejhorší karambol, který jsi při autokrosu zažil?

Můj největší karambol byl v roce 1988 ve Svobodných Dvorech u Hradce Králové, kde se tenkrát jezdil autokros. Stalo se to ve finále, čtyři kola před koncem, kdy jsem jezdil na třetím místě a chtěl jsem na druhé místo. Jenže jezdec přede mnou s tím nějak nebyl svolnej a natlačil mě na břeh, který mě katapultoval jako raketu do vzduchu a já přistál svojí střechou na jeho a při té rychlosti se to nějak roztočilo, ale né přes bok, ale přes předek a zadek a to teda byly pěkný rány, který si pamatuji až doteď. Bugina byla do šrotu, zůstal jen motor a převodovka, naštěstí to byl předposlední závod, tak to nebyla taková tragédie, přes zimu jsme postavili novou a jelo se dál, ale to jsme nevěděli, že už jen dva roky.

Kdo je na trati tvůj největší soupeř?

Já myslím, že není slabých soupeřů, vyhrát může skoro každý. Já za sebe jsem rád, že jsem díky autokrosu poznal stejný blázny jako jsem já, Havířovce, Matějčíka, Smutnýho, Kuželku a všechny kolem, ale jak blikne světlo, tak si nic nedarujem, ale po závodě si podáme ruku, a tak to má bejt.!! 

A něco na závěr?

 Chtěl bych ještě nakonec poděkovat svým mechanikům, Pepovi Jakoubkovi a Zdenkovi Jiřičkovi, bez kterých asi těžko mohl provozovat takovýhle sport.

na různých stránkách se množí nepravdivé informace, napadání a urážky našeho klubu a i mé osoby. Celá záležitost ohledně spolupráce klubů je nepřehledná a teď už i zmatená. Proto cítím potřebu uvést vše na pravou míru a ohradit se proti lžím a pomluvám.

Zhruba v říjnu rozeslal p.Vávra pozvánku na schůzku všech pořadatelů amatérských autocrossových závodů za účelem sjednocení pravidel a spolupráce.

I když máme z minulých let jen špatné zkušenosti s p. Vávrou, jevila se nám myšlenka sjednocení jako dobrá a na schůzku jsme odjeli s čistým štítem.

Schůzka se konala 19.11.2011 v Nové Pace a zúčastnili se jí :

-         Autoklub Šluknov (p.Vávra)

-         KPM  Kosice

-         Autoklub Vysoké Mýto (Kotel Žamberk)

-         Autoklub Radeč

-         Autoklub Přerov

-         několik jezdců ze závodů p.Vávry

 Po několika hodinách bylo dohodnuto :

-         Každé závodiště pojede své vlastní závody

-         Nebude používán název „hobby“

-         Byly sjednoceny třídy

-         Byly sjednoceny technické předpisy takto :

                        -  Třída N1400 se pojede podle pravidel KPM Kosice

                        – Třída Junior podle pravidel Šluknova (v Kosicích společně s třídou N1400 se samostatným vyhodnocením při 5 jezdcích a víc)

                        -  Třída 1400 podle pravidel Šluknova

                       -  v ostatních třídách nebyl problém

                       -  společné technické prohlídky závodišť Kosice, Žamberk a Radeč

                       -  na stránkách KPM Kosice bude spuštěna centrální registrace startovních čísel pro všechna závodiště

                       -  na další schůzce budou dohodnuty kalendáře, tak aby nedošlo ke kolizi termínů a společný dokument, který dá každé závodiště na své stránky.

                       – p.Vávra sepíše ještě týž den zápis z této schůzky a rozešle jej jednotlivým závodištím

Jednoduché, přehledné a pro jezdce jen pozitivní. Může jet na kterékoliv závodiště bez obav, že ho někdo vyhodí za jiný výklad pravidel, přeřadí do jiné třídy nebo v tom lepším případě bude muset přelepovat startovní číslo.

Pro závodiště se také nic nemění, jedou závody podle svého a případná spolupráce je záležitostí každého jednotlivě.

Samozřejmě pokud by to takto fungovalo, nabízí se spojení všech závodišť a vytvoření oficiální „republiky“ amatérského autocrossu v dalších letech.

 Jak se ale ukázalo v dalších dnech,dohody s p.Vávrou nejsou možné, resp. si je vykládá, jak se mu hodí.

Žádný zápis ze schůzky v N.Pace nedošel. Na schůzku, kterou jsem proto následně vyvolal se nedostavil s odůvodněním, že o ničem neví, pozvánku prý  nedostal. Je zajímavé, že ostatní kluby pozvánku obdržely a přijely.  Poté, po dvou dnech, vydal na stránkách svůj kalendář závodů a přidělená startovní čísla pro „svoje“ jezdce a tak jednal v rozporu s naší dohodou. O publikovaných technických předpisech radši ani nemluvím. Jak jsem byl informován, zástupci závodiště v Žamberku mu okamžitě toto jednání vytkli, ovšem bez úspěchu. (p.Kubizňák o tom píše na svých i naších stránkách).

Pro potvrzení mých slov přikládám e-mailovou pozvánku, kde je patrné, že pozvánku na mnou vyvolané jednání  obdržel (dokonce 2x)  a z ní je také patrno, že termíny závodů měli být dohodnuty na další společné  schůzce všech pořadatelů !!   Na svých stránkách tvrdí, že na  jednání v N.Pace  jsme jeho kalendář obdrželi.

Pro takové jednání nemám slov, každý ať si udělá obrázek sám. Dohody „takového typu“ dodržet nelze!! 

Pokud někdo pochybuje o pravdivosti mého vyjadření a potřebuje další informace, prosím obraťte se např. na p.Kubizňáka, Levého, Novotného. To jsou lidi, kteří na jednání v N.Pace byli a je o nich známé, že nemají potřebu něco zkreslovat.

 KPM Kosice i já osobně se ohrazujeme proti lžím, které p.Vávra  publikuje na svých stránkách a s politováním konstatujeme, že se nepodařilo zrealizovat dobrou myšlenku, kvůli neserióznosti jednoho z aktérů jednání.

emailová komunikace :

První email:

From: Kodrle KPM KOSICE
Sent: Sunday, November 20, 2011 3:20 PM
To: Pavel Vávra ; Michal Kopecký ; Jiří Kubizňák ; Jiří Drahovzal
Subject: Dohoda pořadatelů

Ahoj, posílám návrh naší dohody, který dáme na stránky jednotlivých klubů jako informaci pro jezdce.

Podívejte se na to, případně udělejte opravy nebo doplnění a pošlete mě to zpátky. Já to opravím dle připomínek a pak to teprve dáme na všechny stránky.

Dále navrhuji sejít se 28.11.2011 v H.Králové, případně navrhněte jiné místo, kolem 18.00 a dáme dohromady kalendáře a další věci, co jsme se domluvili.

M.Kodrle
KPM Kosice
 

Ještě jedno přeposlání jako urgence o reakci:

 From: Kodrle KPM KOSICE
Sent: Tuesday, November 22, 2011 4:26 PM
To: Jiří Kubizňák
Subject: Fw: Dohoda pořadatelů

From: Kodrle KPM KOSICE
Sent: Tuesday, November 22, 2011 4:25 PM
To: Pavel Vávra
Subject: Fw: Dohoda pořadatelů

Miroslav Kodrle

16/12 2011